#1: Story before

Kdokoliv mě jenom trochu zná tak ví, jak šíleně zbožňuju všechno japonské. Od jídla až po ty skvělé animáče! Byla to pro mě země, do které se jistě někdy vydám. Jednou. Až budou peníze a hromada volna. To by se tenkrát v říjnu na stránce cestujlevne.com nesměly objevit  letenky za necelých 6.000 Kč. Jednalo se o chybný tarif letu Paříž-Varšava-Tokio-Varšava-Istanbul. Po půl hodinovém volání, přeposílání peněz mezi bankovními účty a rychlo-zjišťování cen ubytování byly letenky rezervovány (těsně před opravou chybného tarifu), koupeny a následně zaslány na můj email. Plán byl jasný, v únoru se letí na týden do Japonska!

Japonsko

Jak to však u pracujících studentů bývá, času není nazbyt a navíc šíleně rychle utíká. Byl tu prosinec a kromě koupených letenek do Japonska se nic jiného nedělo. Říkala jsem si, že by to nejspíš chtělo už alespoň trochu zařizovat, aspoň to ubytování a menší plán, co všechno vidět. V Praze mám naštěstí na výměnném pobytu holčinu z Japonska, která mi ve většině věcí  poradila (co kde objednat, kde spát, kde koupit). Přes airbnb se zajistilo ubytování dle poměru cena/lokace v Tokiu na tři noci a zjišťoval se způsob jak nejlépe se dostat do Paříže když nám letadlo do Polsko odlétalo přibližně v 11 dopoledne. Špatná zpráva byla ta, že nebyl žádný vhodný noční autobus či snad ranní let z Prahy, který by nám ušetřil mnou velmi nevítanou vyhlídku nocování na letišti Charlese de Gaulla… Nedalo se nic dělat, lepší spoj který by neohrožoval další průběh cesty nebyl k dispozici.

Kromě Tokia jsme nemohli odolat pokušení vidět proslulé Kyoto. Ceny ubytování byli velmi přijatelné a vhodné ubytování jsem našla téměř okamžitě. Co však bylo tématem na minimálně dva týdny bylo: Jak se dostat z Tokia do Kyota? Nejrychlejší, nejkomfortnější volbou byl Shinkansen. Za necelé tři hodiny bychom dojeli z jednoho města do druhého. A to za stejnou cenu, za jakou jsem letěla z Francie do Japonska. Na doporučení své japonské kamarádky jsem se uchýlila k mnohem levnější variantě = night bus. Na stránce willerexpress jsem si vybrala autobus a za cenu přibližně 1.200 Kč/os zakoupila sedadlo v autobuse.

Zpět do Tokia na letiště Narita, od kud nám zase kolem 11 dopoledne letělo letadlo jsme se rozhodli jednoduše letět přímo z Osaky, které je blízko Kyota. Z centra Tokia se totiž na letiště nelze zrovna snadno dostat. U letiště jsme zabookovat hotel na jednu noc (protože dvakrát za výlet spát kdesi na letišti už se mi moc nechtělo). Byla akorát slevová akce na jeden 3* hotel, sice s kuřáckým pokojem, ale za celkem přijatelnou cenu.

A protože mě všichni moji kamarádi a příbuzný stále bombardovali větami na téma, jak se tam ztratím a potetování pánové z Jakuzy mě tam jistojistě rozřežou a prodají, rozhodli jsme si pronajmout pocket WiFi. Krabičku si zaplatíte předem pěkně z domova a zvolíte si, kde chcete, aby na vás čekala. Nejlepší cesta je samozřejmě přímo na letišti na Naritě, konkrétně na poště. Pronajímá se na daný počet dnů a utáhne myslím až 10 zařízení. Za 5. 550 jpy (asi 1.100 Kč) jsme si objednali pocket Wifi na 7 dnů. Po uplynutí lhůty pro půjčení zařízení jednoduše vložíte do obálky a hodíte do poštovní schránky. A ty google mapy se budou hodit! 🙂

pocketwifi

Pro cestování po městech jsme si půjčili od kamarádky Suicu. Na kartu si dobijete peníze a při vstupu a výstupu do metra (či autobusu) u turniketů si „pípnete“. Odečtě se určitá částka, v závislosti na vzdálenosti obou míst a máte vystaráno. Navíc na tyto zázračné kartičky můžete i nakupovat, a to snad úplně kdekoliv! Suica funguje snad v každém větším městě (Kyoto/Osaka atd.), ne však pro cestování mezi městy, pouze po městě!

Suica Card

A protože naše cesta končila ve Varšavě (do „ocásku“ směr Istanbul jsme samozřejmě neměli v nejmenším plánu letět), musela jsem udělat průzkum nejlevnějšího způsobu jak se dostat do Prahy. Do Varšavy přiletíme přibližně ve tři odpoledne a velmi rychle jsme vyzjistili, že cesta do Čech už  přes letiště nepovede. Nejlevnější cestou je autobus Polskibus , za 171zl jsem zarezervovala noční autobus z Varšavy na Florenc.

Japonské jeny

Den odletu se kvapen blíží. Letenky a jízdenky jsou všechny vytištěné, ubytování zařízené, pocket WiFi objednaná, pasy platné. Zbývá pouze koupit redukci (já jsem kupovala teda na Alze tuto) a vyměnit peníze.  Pro potřebu si sebou beru ještě usyslené euro bankovky z minulých výletů.

16.únor: PRG – CDG (20:35 – 22:20)
17. únor: CDG – WAW (10:50 – 12:50)
                                                   WAW – NRT (15:00 – 09:20) – přílet 18. únor
25. únor: NRT – WAW (11:05 – 14:40)

Tadááá, můžeme vyrazit!

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s